Obec Želenice se rozkládá asi šest kilometrů jihovýchodně od Slaného v nadmořské výšce 310 m. Stála vždy nedaleko od hlavní komunikace vedoucí z Prahy do Slaného. Obec čítá dnes asi sedmdesát stavení a zcela jistě vzbudí pozornost u milovníků památek, kteří určitě neopomenou navštívit zdaleka viditelný, původně románský kostel sv. Jakuba Většího. Ten byl až do roku 1898 vybaven bohatě vyřezávaným oltářem sv. Mikuláše z roku 1697. Oltář se tehdy dostal do sbírek slánského muzea, nedávno byl restaurován a jeho obnovenou krásu může obdivovat každý návštěvník. Vzácnou památkou je starobylá, snad renesanční zvonice stojící na hřbitově. Má dva zvony, z nichž jeden, z roku 1581, je dílem proslulého pražského zvonaře Brikcího z Cimperka, druhý zvon odlil v roce 1613 slánský zvonař Jindřich Senomatský ze Šternštatu. Také jméno obce bylo předmětem častých úvah – romantický výklad je odvozuje od slova „želeti“, i když asi správnější je názor, že šlo o „ves lidí Želenových“. Méně známé však je, že jméno obce se trvale zapsalo do dějin archeologie a nepřímo i do historie umění. Z katastru obce sice pochází řada nálezů z nejrůznějších kulturních epoch od mladší doby kamenné až do doby slovanské, ale mezi všemi těmito památkami a nálezy zaujímá zvláštní místo tzv. „Želenická spona“, s jejímž vyobrazením se setkáváme nejenom v našich, ale i v zahraničních odborných publikacích. Spona je uložena v Národním muzeu - oddělení prehistorie a protohistorie.